Škola ve mlejně
31. října 2011 v 11:14
|
Filmy
Máte rádí pohádky? Tak tudle musíte vidět! Narazila jsem na ni úplně náhodlou a moc se mi líbila. Je česká a někdy jsou v ní vážně dobrý hlášky. Je hezky ironicka a vtipná, takže se hodi i pro starší publikum. Muzika k tomu je teda dost zvlášní, ale pro nás, dospívající s dětskou duší, úplně dostačující.
Nová komediální pohádka České televize nás zavede do prostředí vodnicko-rusalčí školy. Tam probíhá výuka podle plánu až do chvíle, kdy jsou rusalky, provázené učitelským sborem, pozvány na taneční soutěž zvanou Vltavský piškot a vodníci odjíždějí s nimi, aby je povzbuzovali. Ve škole zůstává za trest pouze vodník Vrbata, známý výtržník. Při průzkumu kabinetu z neopatrnosti probudí pomocí živé vody chobotnici, která do té doby sloužila pouze jako učební pomůcka. Té se podaří po návratu školního zájezdu zajmout ředitele a začne ohrožovat celou školu. Současně do školy vnikne tulák Mikolášek, a tak musí vodníci, rusalky i učitelský sbor kromě boje s mořskou příšerou vyřešit i problém, jak se zbavit nevítaného návštěvníka ze světa lidí. Bohužel nic nejde podle plánu - Mikoláška se nedaří utopit, chobotnice postupně zajme všechny kromě nejnešikovnější rusalky Křehulové a situace začíná vypadat beznadějně. Naštěstí Mikolášek vymyslí plán a společně s Křehulovou se ho pokusí dotáhnout do vítězného konce... (oficiální text distributora)
"zdeny99
Čekal jsem absolutní hrůzu, ale nakonec jsem byl mile překvapen. Ačkoliv pohádka není žádný mistrný kousek, tak překvapí svým humorem, kostýmy, maskami a převážně moderním provedením.
waits
Vcelku osvěžující, trochu ujetá studiová pohádka o rusalkách tancujících na If You Wanna Be My Lover, vodnících a oživlé chobotnici. Atmosféra vodnické školy odpovídala daným možnostem a odkazy na Vetřelce byly vcelku milé. Kretchmerové ta barevná paruka slušela
vozralec
Hodně nestandardní pohádka, kde jsou slyšet třeba Spice Girls. Některé zvuky zněly jak z Terminátora."



Rovnátkáři spojte se!!!
30. října 2011 v 11:23 | Burix
|
Deník nedeník
Kdo nezažil, neuvěří. Boles zubů, krev tekoucí z celé rozdrásané pusy, popraskané rty a také to, že už tři dny nemůžu pořádně kousat. Když mě trhaly zuby, tak to ani moc nebolelo a to ani když to "přišlo k sobě", ale rovnátka jsou za tres. Ta bolest by ani nebyla tak hrozná, ale ta rozdrásaná pusu, to je odporný. Oni ani ty přesnidávky třetí den tak moc dobře nechutnají. teprve když má člověk rovnátka ubědomí si, jaké je to žít bez předních zubů :D, protože ty vás tak bolí, že je používat můžete leda tak na mluvení a i to stěží. A aby toho nebylo málo, úplně vidim ty pobavené obličeje mých spolužáků až po prázdninách příjdu do školy. Jako první na to ale zareágoval brácha. Říká mi "DRÁTKU" :D . Holt je to kříž. Jíšt můžete jen to co je malé, aby se to dalo rozkousat stoličkami nebo měkké jako přesnídávky a nejlépe oboje zároveň. Jablka si musíte předkrajovat, do čokoláy nekousnete a zuby si mušíte čistit po kažém jídle jinak máte zeleninu v drátech. A oni se vám jěště smějou. Ale já jim dám, až budu mít za rok a půl krásný zuby, to budou koukat. Rovnátkáři spojte se!!! Donutíme je nechat toho posmívání a smát se budeme my, že mají křivé zuby :D.
Můj deník Brigite Jonasové
30. října 2011 v 10:50
Musím uznat , že jsem tu nebyla vážně dlouhou dobu ake asi jsem ani nikomu nechyběla :D. nejsem typ holky co u něčeho dlouho vydřží, jsem prostě línej flegmouš, ale když už jsem si tem blog založila tsk na něj aspoň začnu chodit. Taky jsem si našla novej plán!!! Jelikož jsem se vsadila s mamkou kdo ví do vánoc zhubne, tak ten dostane naši společnou kasičku (je v ní asi pětikilo, sice málo ale stejně se hodí ne? ;)). Nejsem tlustá jsem spíš jen oplácaná a z velký části spoléhám na to že mamka zhubne tak dvě, tři kila. takže já musim do desátyho prosince zhubnou alespoň- a u mě i maximalně- čtyry kila, protože dál se nedokopu ani za Boha. Jinýmy slovy tu z toho udělám něco jako "Deník Brigite Jonasové" akorát v mém podání :D. tak se těšte.
čao čao Burixina
Úvod a postavy
16. března 2011 v 17:09
Alton DeVir
kouzelník rodu DeVir
Belwar Svárlivec
svirfnebli, který v bitvě s drowy přišel kvůli Dininovi o ruce
Berg'inyon Baenre
Drizztův spolužák v Akademii
Briza Do'Urden
nejstarší dcera Matrony matky Zlovůle Do'Urden
Dinin Do'Urden
rozený Druhý syn, nyní První syn rodu Do'Urden
Drizzt Do'Urden
Třetí syn Matrony matky Zlovůle rodu Daermon N'a'shezbaernon
Guenhwyvar
černý panter, kterého Drizzt vyvolá z onyxové sošky
Hatch'nett
mistr Tradice a Drizztův učitel v Akademii
Kelnozz
Drizztův spolužák v Akademii
Lloth
královna pekelných pavučin a hlavní bohyně temných elfů
Masoj Hun'ett
student Čarodějce
Matrona Baenre
Matrona matka rodu Baenre a nejmocnější osoba v celém Menzoberranzanu
Matrona Ginafae DeVir
Matrona matka rodu DeVir v Menzoberranzanu
Matrona SiNafay Hun'ett
Matrona matka rodu Hun'ett v Menzoberranzanu
Matrona Zlovůle Do'Urden
Matrona matka rodu Do'Urden v Menzoberranzanu
POSTAVY
Maya Do'Urden
nejmladší dcera Matrony matky Zlovůle Do'Urden
Nalfein Do'Urden
rozený První syn rodu Do'Urden
Rizzen
patron rodu Do'Urden
Vierna Do'Urden
druhá dcera Matrony Zlovůle
Zaknafein Do'Urden
bojový mistr domu Do'Urden, otec Drizzta a Vierny
ÚVOD
Slovní kopaná
15. března 2011 v 17:03 | Burix
|
Téma dne
Tak jo myslim, že všici znáte slovní fotbal, takže stačí už jen řict, že se hraje na poslední písmeno a první slovo je třba RODIČE. Takže vymýšlejte aby tu bylo co nejvic komentů :-D.
Zemětřesení v Japonsku
13. března 2011 v 19:53 | Burix
|
Deník nedeník
Teď jsem dokoukala zprávy na Nově a je to hrůra co se tam dějě. Některý oblasti jakoby úplně zmizely z mapy. 11 000 mrtvých. Další tisíce lidí co přišly o střechu nad hlavou. Prostě to co se tam děje, se dá posat jako "Peklo na zemi". Člověku ani nepříjde jak moc velká je to hrůza, protže se to stalo tisíce minl odsud, ale stejně. Bude to mít dopad nejen na ekonomiku v Japonsku, ale i po celém světě. Je mi těch lidí tam líto a doufám, že alespoň nepříde to další zemětřesení, protže už takhle se z toho bude země dost dlouho vzpamatovávat.
Vegetariáství aneb ovce vs. prasata
13. března 2011 v 17:02
|
Téma dne
Odjaktěživa jsou lidé jako prasata. Nemyslím tim špinávý a nenažraný, ale všežravci. Někdy až moc všežravci, proto je tolik obézních američanů, jindy zase moc nežravců anoraktiček. Mezi naše další lidské živočišné druhy patří také ovce, což jsou býložravci většinou označovaní jako vegetariáni. Některé ovce nejedí jen maso, jiné nejedí ani jiné živočišné produkty jako jsou vejce, mléko atd. Já osobně jsem prase a ovcí bych se rozhodně stát nemohla. Nejíst maso je vpoho. Bez něj bych to už nějak (sice špatně, ale přece) přežila, ale co mléko . Nesquick s mlékem, koláč, kafe laté, ČOKOLÁDA. no dokázali by jste bez toho přežít? odpověď je jo dokázali kdyby jste museli , ale chtěli by jste bez toho žít? Já ne. Na druhou stranu ale chápu ovce. Mají své důvody a stojí si zatím co dělají. musejí mít pořednou odvahu a asi i sebekontrolu. A vite vy co?
Já jsem prase, takže si jdu dát pořáddnou porci masa s hranolkama . A co vy jste Prasata nebo Ovce?
Pohádka o kuřeti a Supermanovi
13. března 2011 v 15:10 | Burix
|
Deník nedeník
Na úplném jihu Čech leží vesnice zvaná Holostoky. Není nějak veliká, spíše malá. Je složena pouze z jedné večerky, které tamější obyvatelé neřeknou jinak než U Baby Magi, z pěti statků a kostela. Obyvatelé tu nejsou zrovna štědří, pro korunu by si nechali vrtat obě kolena a umírajícího žebráka by hodili do škarpy. A zrovna v této vesnici na jednom ze statků se narodil náš malý hrdina nehrdina kuře. Nebylo zrovna v nejlepší fyzické kondici a mohla za to jeho matka slepice. Když ho čekala, bouchla se do břicha, vejce vypadlo na svět přdčasně a nakřaplo si skořápku. Všichni si mysleli, že se kuře nedožije vyklubání. To nebyla pravda, kuře se vyklubání dožilo, ale jenom s jednou nohou. Všichni se mu kvůli tomu smáli a dobírali si ho, dokonca mu i vymisleli přezdívku"Vrabec" kvůli tomu jak poskakovalo. Proto se Kuře rozhodlo, že spáchá sebevraždu. Jako nejlepší způsob smrti se mu jevil skok pod vůz co každý čtvrtek jezdí do vesnice pro mléko a vajíčka. Kuře se tedy najedlo a nastrojilo a šlo čekat na silnici. Po chvilince přijel Vajíčkář a už už to vypadalo, že kuře přejede. V tom se zjevil Superman (Letěl za Lois do Řecka a nechtěli se mu platit dvě letenky) a kuře zachránil. Avšak se to nepovedlo přesně tak jak původně zamýšlel a rozdrtil kuřeti nohu. Litoval toho moc a proto mu vyrobil robotické tělo. Kuře Supermanovi bylo moc vděčné a od té chvíle ho považovalo za vzor. Všechno se zdálo bý t super. V kurníku bylo oblíbené, bojovalo za práva Slepic a celkově vše bylo moc fajn. Po nějakém čase začala kuřeti stoupat sláva do hlavy. Už nebylo na ostatní hodné a bylo přesvědčené, že je silější a lepší než Superman a chtělo se s ním utkat. Superman souhlasil moc rád jelikož ho kuře začínalo deptat a také si moc oblíbil jižní Čechy, které kuře ustavičně demolovalo. Boj mezi nimi byl urputný a mohl za to Superman, protože kuřeti vyrobil až moc silné tělo (nojo debil :D). Po šesti hodinách boje na život a na smrt vítězí pan Super, jelikož vypusti kuřeti olej). Kuře teď v kurníku dělá povinné práce, což na vozíku není vůbec jednoduché a slibuje, že už to nikdy neudělá.
Takže schválně jestli víte co z toho plyne za ponaučení? :)
Závislost na netu
13. března 2011 v 9:14 | Burix
|
Téma dne
Technologie je každodenní součástí našeho života. Často se stává, že lidem vypadne proud a žádná elektronika v domácnosti jim nefunguje a pokud nevlastní agregát, tak jsou v loji. I ten, kdo zrovna není skaut, dokáže bez elektřiny krátkodobě přežít. Dva dny bez mikrovlnky "No problémo", máme přece ještě plynový sporák. Bez maličkostí se dá zvládnou všechno. Je to jako kafe bez cukru, sice vám nechutná, ale co naděláte, když bez něho usínáte? Pak je tu ale ještě jedna možnost.
Vy na tom slazeném kafi nejste závislí, ale chcete ho. Když vám nedají cukr, je to jako by vám sebrali hračku. No a tak je to i s internetem. Mnozí ho potřebují, ale většina ho chce. Mnoho lidí si říká: "Já na internetu závislí nejsem mě to jenom baví". Baví, jasně. Asi tak jako kuřák a narkoman nejsou závislí na drogách, ale ony je jen baví J. Já sama trávím u počítače denně asi tři hodiny (kecám určitě víc) a jsem závislá na netu. Internet je pro mě důležitý a věčně to omlouvám tím, že jsem puberťák, což nikdo nebere jako polehčující okolnost. Dnes mi vypadl internet a došlo mi, že stejně mám povinnosti které mám už týden udělat. Pověsit prádlo, spárovat stejné ponožky a udělat referát o nějakým sportovci. Prádlo a ponožky jsem měla hned a zbytek taky, než jsem zjistila krutou pravdu. O tom sportovci nevím zhola nic. Nikdy jsem se os sport nezajímala a o (nevím jak se to píše) Rellay Dakar už vůbec ne, jinými slovy potřebuju wikipedii. To mě vede k závěru.
Někdy v pravěku byla doba ohně, ve středověku doba mečů a teď je doba internetu. Nejsem na něm závislá jen tak, ale protože si to doba žádá. Každý je nějakým, ať už vzdáleným, či přímýmzpůsobem závislý a je jedno jestli si to nepřizná.
Anorektičky za to můžou, aneb jak se zrodil blog
13. března 2011 v 9:08 | Burix
|
Deník nedeník
Včera odpoledne jsem už neměla co na práci (až na pokoj, ale ten ze zásady neuklízim) a tak jsem se rozhodla, že pujdu brouzdat. Je to moje obvyklá, téměř každodenní odpolední zábava. Vždy si vyhlídnu něco na co se zaměřím a pak hledám. Někdy dost překvapí jak až moc nízké IQ dokážou mít holky z blogů(nebo komentátorky na blogách). některé nechápou ironii,normální humor,nedokážou pochopit něco co je naprosto jasné nebo jsou prostě a jednoduše natvrdlé. Neříkám, že jsem nějaký génius či něco podobného, přece jenom je mi 14 takže jsem pořád dítě. teď jsem tochu odběhla od tématu, ale to nevadí. No a jak tak brouzdám, narazila jsem na Ana-Blogy. Kdo z vás neví co to je, tak to jsou deníčky pubeťaček, který chťej mít 45 kilo. No a řekla jsem si, že když můžou anorektičky vést blog, tak proč né já? Já naprosto (naprosto= celkem) normální člověk, kterej si na nic nehraje a jehož váha není nižší než pětapadestát kilo. Nečekám, že sem bude chpdit nějak moc lidí, teda jestli sem budou chodit vůbec nějaký, ale potěšilo by mě to. Třeba se časem bude o můj naprosto obyčejnej pubertální život někdo zajímat. Tak to je vše co jsem chtěla napsat k důvodu zrození tohodle díla.